ČVUT patří od roku 2002 k zakládajícím členům Asociace a po celou dobu se aktivně podílí na její činnosti. V Odborné komisi pro informační vzdělávání a informační gramotnost AKVŠ pracovala Michaela Morysková. V Iniciativě otevřeného přístupu působila Soňa Fryščáková a Lenka Hrdličková. V roce 2022 se Asociace vedle klíčových aktivit týkajících se otevřeného přístupu, podpory vědy, výzkumu a vzdělávání, zabývala i řadou aktuálních témat, intenzivně spolupracovala s vedoucími knihoven členských vysokých škol a uspořádala řadu seminářů. Proběhla dvoudenní Bibliotheca academica 2022 na téma: Proč, jak a pro koho: Dobrý knihovní fond. Podrobné informace o všech aktivitách AKVŠ jsou na webových stránkách asociace.
ČVUT je členem asociace IATUL od roku 2001. Mezinárodní asociace IATUL byla založená v roce 1955 pod názvem International Association of Technological University Libraries jako platforma pro sdílení zkušeností knihoven technických univerzit. Vzhledem k vývoji v oblasti knihovnicko-informační praxe univerzitních knihoven, a s tím souvisejícího rozvoje členské základny, došlo v roce 2014 ke změně názvu na International Association of University Libraries. Zkratka IATUL zůstala zachována. IATUL pravidelně organizuje své výroční konference a tematické semináře v různých částech světa. IATUL dále organizuje několik pracovních skupin. S. Fryščáková je členkou pracovní skupiny SIG MaRI (Special Interest Group for Metrics and Research Impact), která se zabývá podporou vědy a odborného publikování, bibliometrickými ukazateli. Jádro skupiny tvoří univerzitní knihovníci z Austrálie a Nového Zélandu, kteří jsou tradičně v oblasti podpory vědy na velmi vysoké úrovni. Skupina spolu komunikuje na pravidelných online poradách, případně v užších pracovních podskupinách.
ÚK je členem LIBER (Asociace evropských vědeckých knihoven) od roku 2010. Asociace byla založena v roce 1971, od roku 2009 sídlí v holandském Haagu a sdružuje více než 420 knihoven z více než 40 zemí. Hlavním cílem LIBER je reprezentovat zájmy evropských vědeckých knihoven, jejich univerzit a vědců.
ČVUT je také členem asociace CESAER (Conference of European Schools for Advanced Engineering Education and Research). Při asociaci působí komise Task Force Open Science (TFOS), jejímž cílem je podporovat a formulovat strategii pro otevřený přístup k výzkumným výstupům (tzv. Open Access, v širším pojetí tzv. Open Science). Komise spolupracuje s dalšími iniciativami na podporu otevřeného přístupu v Evropě i ve světě, včetně Evropské komise, a je jedním ze subjektů, které by měly ovlivňovat směřování otevřenosti v oblasti vědy a vědeckých výsledků v Evropě. Komise TFOS pracuje ve dvou skupinách, ve skupině pro otevřená data a skupině pro Open Access publikování. Členkami komise jsou Soňa Fryščáková a Lenka Hrdličková, které jsou zapojeny ve skupině pro OA publikování, se skupinou komunikují v rámci pravidelných online setkání.
ČVUT je členem ORCID od roku 2016. Organizace ORCID se zaměřuje na vytváření jedinečných mezinárodních identifikátorů autorit, zejména autorů a nově také např. institucí. Identifikátor ORCID poskytuje trvalou identitu autorům, podobnou té, která byla vytvořena pro subjekty v digitálních sítích – identifikátor digitálních objektů (DOI). Členství v ORCID umožňuje integraci a správu identifikátorů ORCID v informačním systému ČVUT. ORCID slouží jako sekundární identifikátor osoby na ČVUT a je takto propojený s celou informační infrastrukturou univerzity.
Ústřední knihovna ČVUT je členem Crossref od roku 2013. Agentura Crossref je jednou z hlavních registračních agentur pro přidělování jedinečných a trvalých identifikátorů díla DOI. Díky členství má ČVUT možnost přidělovat veškerým svým elektronickým publikacím jedinečný identifikátor DOI a využívat navazující služby. Z nich ČVUT využívá zejména nástroj Similarity Check na kontrolu původnosti publikovaných textů.
ČVUT je členem konsorcia SCOAP3 koordinovaného Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN). Členství zaručuje autorům možnost bezplatně publikovat články z oboru částicové fyziky ve vybraných vědeckých recenzovaných časopisech konsorcia v režimu Open Access bez povinnosti platit autorské poplatky za Open Access publikování (tzv. APC – Article Processing Charges).
Prostřednictvím ÚK je ČVUT zapojeno do programu Institutional Open Access Program (IOAP), a to od 1. 11. 2017, kdy se stalo institucionálním členem švýcarského vydavatele odborných recenzovaných OA časopisů MDPI. ČVUT se tím připojilo k řadě významných evropských a světových technických univerzit (např.: ETH Curych, TU Mnichov, Univerzita Bern, TU Vídeň, RWTH Aachen, California Institute of Technology, Harvard, MIT). Členství je zdarma a poskytuje publikujícím autorům z ČVUT snížení poplatků za APC (Article Processing Charges) o 10 %.
Nabízíme všem studentům, vědeckým pracovníkům a zaměstnancům ČVUT kontrolu plagiátorství pomocí nástroje iThenticate od společnosti Turnitin.
Jedná se o celosvětově nejrozšířenější software na detekci a kontrolu plagiátorství v odborném publikování. Umožňuje kontrolu původnosti textů převážně v anglickém jazyce. Poskytuje podrobnou kontrolu vůči široké databázi celosvětově publikovaných vědeckých textů včetně textů zveřejněných v repozitářích i publikovaných volně na internetu.
iThenicate mohou využít studenti, vědečtí pracovníci a zaměstnanci z celého ČVUT pro odborné texty v anglickém jazyce, které budou publikovány u vydavatele v rámci i mimo ČVUT.
iThenticate v současné době přijímá následující typy souborů:
Velikost souboru nesmí přesáhnout 800 stran a nesmí být větší než 100 MB. Soubory větší velikosti mohou být zmenšeny odstraněním netextového obsahu.
Soubory chráněné heslem, šifrované, skryté, systémové soubory nebo soubory určené pouze ke čtení nelze do systému iThenticate nahrát ani odeslat.
Odesílání souborů ve formátu zip umožňuje odeslat až 1000 souborů nebo 100 MB. Zipové soubory musí obsahovat pouze použitelné formáty souborů.
Pokud chcete použít iThenticate pro kontrolu jednoho konkrétního dokumentu nebo chcete zpřístupnit nástroj iThenticate pro kontrolu většího množství prací (např. v rámci katedry), kontaktujte nás na
Spustili jsme novou službu pro uživatele - skenovací stan.
 |
 |
 |
Najdete ho u nás ve studovně v 5. patře budovy NTK v Dejvicích.
Jednoduše si díky vlastnímu mobilu pořídíte foto kopii textu, který potřebujete ke studiu, aniž byste museli s knihou kamkoliv odcházet.
Díky LED světlu získáte správné nasvícení. Dřevěná destička nahoře funguje jako stativ. Každoa "fotografie" bude perfektně ostrá.
Aplikace DocScan umožňuje skenování jednotlivých stran nebo sekvenční skenování - stačí jen otáčet stránky. Automaticky umožňuje ořez stránek a vytvořený dokument si pak můžete poslat třeba na mail.
ScanTent (video producenta)
Závěrečná práce (dále ZP), tj. práce bakalářská, diplomová, disertační, musí splňovat náležitosti odborného textu.
Cílem psaní ZP je, aby studenti a studentky na příslušné odborné úrovni prokázali, že jsou schopni řešit a písmeně prezentovat zadaný problém a obhájit své vlastní postupy. Kromě jiného ukáží, jak se orientují v oboru, že dovedou správně používat odbornou terminologii (více viz odborný styl), pracovat s odbornými informačními zdroji, správně je citovat atd.
Před zahájením psaní je potřeba se seznámit s pokyny a postupy vaší fakulty/univerzity, které upřesňují obsahové i formální náležitosti. Především:
o Forma, kterou je povinné odevzdat: elektronickou, tištěnou, obě.
o Návod na uložení elektronické verze ZP do IS univerzity (na ČVUT je to KOS).
o Tisk a vazba – v případě, že se povinně odevzdává tištěná ZP, stanovuje se (ve většině případů): počet kopií, způsob tisku (jednostranný či oboustranný), typ vazby (pevná vazba, kroužková aj.).
Tip! Pro potřeby vazby je potřeba nastavit okraje (na levé straně cca 35 mm volných kvůli vazbě).
Tip! Některé fakulty mají předpřipravené šablony ZP, které stačí vyplnit, nebo mají vzory, jak mají jejich ZP vypadat.
Proč? Bude se vám lépe psát, když si práci rozdělíte na menší části. Také se vám nestane, že byste nějakou část vynechali.
Proč? ZP by měla být po obsahové i formální stránce stejně kvalitní. A je škoda, abyste kvůli formálním nedostatkům, které máte možnosti ovlivnit, získali horší hodnocení.
Obsahují většinou tyto základní údaje:
Na některých univerzitách vyžadují některé údaje (např. jméno autora, rok zpracování) i na hřebu ZP.
Tip! Na ČVUT vzhled desek určuje Grafický manuál ČVUT.
Musí být v jazyce práce a obsahovat všechny předepsané údaje, většinou se jedná o:
Co konkrétně má titulní list vaší ZP obsahovat a v jaké grafické úpravě, si zjistěte v pokynech vaší fakulty (ústavu, katedry), nebo se inspirujte už v obhájených ZP (např. Digitální knihovna ČVUT).
Tip! Titulní list se nečísluje (to samé platí pro zadání, jak je to s dalšími stránkami záleží na zvyklostech konkrétní školy)! Ale všechny tyto stránky se počítají do stránkování.
Zadání je důležitou součástí ZP, protože při hodnocení práce se posuzuje míra splnění zadání.
Tip! Zjistěte si, zda máte vkládat kopie zadání s podpisy nebo bez nich.
O samostatném zpracování práce a korektní práci s informačními zdroji (citování).
Tip! Znění Prohlášení na ČVUT stanovuje Metodický pokyn č. 6/2023 pro zadávání, odevzdávání, ukládání a zpřístupňování bakalářských a diplomových závěrečných prací (Příloha 4).
Není povinné. Je projevem úcty těm, kteří vám poskytli jakoukoli pomoc a podporu při tvorbě závěrečné práce: vedoucí práce, pedagogové, konzultanti, odborná pracoviště, rodina (ne oponent, ten hodnotí už hotovou práci).
Tip! Pokud děkujete osobě, uveďte její celé jméno a příjmení a všechny její akademické tituly. U institucí napište celý jejich název, ne jenom zkratku.
V ZP se uvádí abstrakt a klíčová slova v jazykce práce (čeština, slovenština nebo dle domluvy) a v angličtině.
Více podrobností, jak má vypadat abstrakt a jak klíčová slova, najdete zde.
Jednotlivé seznamy (zkratek, obrázků, tabulek) se vytváří v případě, že se v ZP objevují ve větším množství. Řadí se buď před vlastní text práce, nebo na konce práce. To záleží na pokynech/zvyklostech konkrétní univerzity.
Všechny použité zkratky, kromě těch nejznámějších, by měly být v práci vysvětleny při prvním výskytu.
Tip! Pro lepší formátování zkratek a jejich vysvětlení je dobré použít tabulku bez viditelných okrajů.
Uvádí se sem všechny obrázky použité v ZP, včetně jejich popisu a čísla stránky, kde se v textu nachází.
Tip! Využijte možností vašich textových procesorů a seznam obrázků si vygenerujte s jejich pomocí.
Ukázka:
Seznam použitých tabulek
Zde jsou uvedeny všechny tabulky, které práce obsahuje, včetně jejich popisu a čísla stránky, kde se v textu nachází.
Tip! Využijte možností vašich textových procesorů a seznam tabulke si vygenerujte s jejich pomocí.
Ukázka:
Souhrn všech kapitol, podkapitol a dalších částí práce (seznamy zkratek, seznam použité literatury, přílohy) s uvedením, na které stránce v textu začínají.
Ukázka:
Rozsah úvodu v ZP by měl být cca 1-3 stránky.
Více podrobností, co má obsahovat úvod, najdete zde.
Tato část práce by měla obsahovat:
Zde prokazujete, jak umíte pracovat s informacemi (vyhledat, nastudovat, utřídit a analyzovat odbornou literaturu). Ve vlastním textu svá tvrzení podporujete tím, že se odkazujete na nalezené informační zdroje (více viz Jak citovat). Výsledný text by měl poskytnout nezaujatý a ucelený přehled o daném tématu, na jehož základě navrhujete výzkumné metody.
Vysvětlení důležitých pojmů, které budete dále v práci používat.
Cíl by měl být definován podrobně, přitom jasně a jednoznačně, protože od něj se odvíjí celé pojetí práce, postup a volba řešení.
Lze se tu zmínit o tom, jaké využití od práce očekáváte, komu mají získané poznatky sloužit, na jaké otázky hledáte odpověď a podle potřeby i doplnit jednotlivé dílčí úkoly.
Stanovení, o jaký typ práce se jedná (např. empirická, teoretická) a z jakého pohledu bude téma zpracováno se zřetelem na cíl práce.
Stručný popis použitých metod, postupů, zařízení a přístrojů.
Někdy teoretická část spíše doplňuje praktickou část. Někdy je naopak sama stěžejní a odpovídá na cíl práce/výzkumnou otázku/hypotézu.
Časté chyby:
Vlastní práce autora obsahující popis jeho řešení, které by mělo vést ke splnění cíle stanoveného v úvodu.
Důležité! ZP mohou mít pouze jednoho autora (studenta/studentku).
Měly by být přehledně prezentovány – ideálně v grafech, tabulkách a schématech, včetně stručného, leč jasného a úplného slovního popisu. V textu práce se následně odkazujete na číslo tabulky, obrázku (více Obrazový materiál, tabulky).
K čemu se došlo, co bylo dokázáno. Je důležité použít vhodné a odborné metody (např. SWOT analýzu, vícekriteriální hodnocení apod.).
Tip! Pozor na správnou interpretaci výsledků.
Vztažení výsledků na cíle/hypotézu práce – shrnutí získaných výsledků (hlavní zjištění práce), které jsou interpretovány s ohledem na cíle práce.
Vazba na teoretickou část – získané výsledky a výstupy se porovnávají s výsledky a výstupy jiných autorů.
Diskuze je místem pro komentář výsledků (například proč je výsledek takový, jaký je, proč se výsledek liší od výsledků publikovaných jiným autorem, případně uvést, že je ve shodě). V této části práce vyjadřujete vlastní názor (podpořený argumenty), nebo návrh řešení problému, aby bylo patrné, že jste schopni aplikovat poznatky, které jste získali v průběhu studia. Na základě zjištěných skutečností z vlastního výzkumu formulujete závěry, případně vlastní návrhy na řešení daného problému. Nakonec můžete nastínit další směřování práce do budoucna
Důležité! Všechny údaje a pokusy popsané v ZP musí být ověřitelné a reprodukovatelné.
Rozsah závěru v ZP by měl být cca 1-2 stránky.
Více podrobností, co má obsahovat závěr, najdete zde.
Soupis zdrojů, ze kterých jste vycházeli a použili je při psaní. Měl by obsahovat citace jen těch dokumentů, které jste ve své práci opravdu použili a odkazovali se na ně v textu.
Další podrobnosti o formách a tvorbě seznamů použté literatury najdete na stránkách: Vytvoření citace a Seznam použité literatury.
Samosatné materiály, které v detailech doplňují text práce, ale v samotném textu by působily rušivě (např. příliš velké soubory dat, mapy).
Další detaily najdete zde.
K úspěchu vedou jen správně definované cíle. Existuje jednoduchá pomůcka, která vám pomůže k nastavení cílů: S-M-A-R-T
S (Specific):
M (Measurable):
A (Achievable):
R (Relevant):
T (Time-bound):
Šablona S-M-A-R-T (EN).docx ke stažení
Často může být těžké skloubit dohromady práci, osobní život, projekty a běžné denní aktivity. Proto je dobré idenfikovat a nastavit priority.
|
1. kvadrant: Důležité a naléhavé |
2. kvadrant: Důležité, nikoliv naléhavé |
|
3. kvadrant: Není důležité, naléhavé |
4. kvadrant: Není důležité, není naléhavé |
1. kvadrant: úkoly a aktivity, které musíte provést (rodinné povinnosti, důležité hovory, urgentní úkoly). Tento kvadrant je kvadrant krize a nezbytností.
2. kvadrant: úlohy důležité, ale s dostatkem času na jejich splnění. Sem patří vaše cíle, je to kvadrant osobního vedení.
3. kvadrant: činnosti, které mohou rozptylovat a narušovat vaše cíle. Tento kvadrant je kvadrantem "klamu".
4. kvadrant: pauzy jsou důležité, ale nesmí přerůst v prokrastinaci. Kvadrant "odpadu".
Vytvořte si plán vašich aktivit a úkolů. Lépe se vám budou plnit vaše cíle.
Několik tipů pro týdenní plán:
Prokrastinace je výrazná a chronická tendence odkládat plnění (většinou administrativních či psychicky náročných) povinností a úkolů (zejména těch nepříjemných) na pozdější dobu. Může představovat rizikový fenomén pro duševní zdraví. Psychologové často popisují takové chování jako mechanismus pomáhající jedinci vyrovnat se s úzkostí spojenou s výkonem dané činnosti. Podle některých vědců jsou kritéria definující prokrastinaci následující: je kontraproduktivní, zbytečná a zdržující.
S prokrastinací je spojena tzv. rozhodovací paralýza, tzn. že člověk není schopen se rozhodnout a zvolit si z více možností. Složitější výběr vede k odkládání rozhodnutí.
Prokrastinace může vyústit ve stres, pocit viny, psychickou krizi a ztrátu produktivity. Spojení těchto pocitů může vést k další prokrastinaci, vytvářejíc tak určitý kruh. [Wikipedia]
Existuje celá řada nástrojů, které jsou navržené tak, aby vám usnadnili studium i práci.
* Tento článek byl inspirován a zpracován podle Time management tips of Notre Dame University Australia.
