Logo UK

Časté dotazy k autorskému právu

Školní díla

  1. Co jsou školní díla?

    Dílo je školním dílem, jestliže bylo vypracováno žákem či studentem za účelem splnění studijních povinností (např. seminární, diplomové, disertační práce). Nezáleží na tom, kde a kdy bylo dílo vypracováno (např. ve volném čase).

  2. Jak je právně ošetřeno spoluautorství v případě školního díla?

    Pokud jde o závěrečnou vysokoškolskou práci, neměla by mít spoluautora. Pokud jde o jiný typ školní práce (seminární, ročníková, na které spolupracuje víc studentů), náleží jim všem stejná práva. Pokud se někdo podílel na práci jen radou nebo poskytnutím materiálů, nejde o spoluautorství.

  3. Jak je to se zveřejňováním diplomových prací na Internetu? Má škola právo elektronicky zveřejnit plnou verzi BC, DP či PhD. práce bez písemného souhlasu autora?

    Povinnost zveřejňovat vysokoškolské závěrečné práce stanovuje novela vysokoškolského zákona zroku 2006 v § 47b a způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis školy. Souhlas autora je v kontextu autorského zákona a nedomyšlenosti vysokoškolského zákona nutno doporučit.

  4. Lze zdůvodnit nezveřejnění diplomové práce jejím důvěrným obsahem?

    Nelze, pokud byla práce vypracována po roce 2006, platí pro ni povinnost zveřejnění. Dalo by se to řešit nezveřejněním určité části – jen nezbytně nutné části – nebo „pozdržením“ zveřejnění, pokud to tak stanoví škola, která o způsobu (případně rozsahu) práce rozhoduje.

  5. Jak lze řešit zveřejňování diplomových prací obsahujících utajovaná data?

    Vysokoškolský zákon neurčuje, jak se mají kvalifikační práce zveřejňovat: „Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis školy“ (§ 47b, odst. 1 VŠ.Z.). Možností je tedy víc, např.:

    • Nezadávat témata, kde by byla utajovaná data zpracovávána, zadavatel by si měl být vědom toho, že se kvalifikační práce musí podle VŠ zákona zveřejňovat, a posoudit, jestli jeho data (obchodní tajemství) mohou být zveřejněna.
    • Zveřejňovat díla (plné texty) v určitém „omezujícím“ režimu (např. se zpožděním).
  6. Jak lze řešit zveřejňování diplomových a disertačních prací obsahujících technické řešení k patentování?

    Pokud vysokoškolská závěrečná práce obsahuje řešení, které by bylo vhodné podat k ochraně formou přihlášky vynálezu (PV) nebo užitného vzoru (PUV), může být práce zveřejněna až po podání příslušných přihlášek na Úřad průmyslového vlastnictví. V případě udělení ochranného dokumentu (patentu nebo užitného vzoru) je účinnost právní ochrany dána datem podání přihlášky vynálezu nebo osvědčení o zápisu užitného vzoru. Nejdřív tedy podat přihlášku a pak zveřejnit.

  7. Lze si patentovat pracovní postup nebo výsledek bakalářské práce na VŠ za účelem dalšího komerčního využití?

    Ano, je ale třeba podat patentovou přihlášku před zveřejněním práce před obhajobou. Podle vysokoškolského zákona se práce musí zveřejnění práce 5 dní před obhajobou, a to znamená, že v době podání přihlášky (po obhajobě) nebude už řešení „nové“. Dále je potřeba uzavřít smlouvu sautorem o dělení případného zisku. Pokud patentovatelné řešení vzniklo vrámci školního díla, tedy bakalářské práce, právo na podání patentu má student.

  8. Může autor publikovat svou vysokoškolskou závěrečnou práci u jiného vydavatele, než je vysoká škola?

    Může a nepotřebuje ktomu souhlas školy - majetková práva spravuje on sám. Ale pouze za těchto podmínek: není to v rozporu se zájmy školy a autor neuzavřel se školou licenci, která to stanoví jinak.

  9. Musí autor poskytnout licenci ke školnímu dílu přednostně škole?

    Autor sám od sebe to udělat nemusí, ale škola má ze zákona právo vyžádat od něho poskytnutí licence.

  10. Může škola poskytnout školní dílo další osobě a za jakých podmínek?

    Díla specifikovaná jako vysokoškolské závěrečné práce (bakalářské, diplomové, disertační práce) jsou zveřejňovaná a je možné je užít vsouladu sAut.Z. (bezplatně kosobní potřebě fyzické osoby, pokud není účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu - § 30, odst. 1 Aut.Z.). Pokud se jedná o jiná školní díla, než jsou vysokoškolské závěrečné práce (např. seminární, ročníkové atd.), nelze je zveřejňovat bez souhlasu autora. Pokud by šlo o komerční využití, je třeba uzavřít licenci s autorem (§§ 2358 - 2389 Občanský zákoník).

  11. V rámci předmětu Studiová technika studenti vytváří vlastní audiovizuální díla.
    • Kdo je majitelem  (v případech kdy:  fakulta zapůjčila techniku,  studenti použili vlastní techniku).

      Jestliže je vytvoření audiovizuálního díla podmínkou splnění studijních povinností (což vrámci konkrétního předmětu zřejmě je), jde o školní dílo. Vtom případě nezáleží na tom, jestli student využil techniku fakulty nebo svou vlastní. Škola má právo na uzavření licence o užití školního díla (se souhlasem autora). Časový limit kuzavření licence není vzákonu stanoven. Autor má právo poskytnout licenci někomu dalšímu, pokud to není vrozporu se zájmy školy, jinak se může škola domáhat náhrady škody.

    • Kdo je autorem  (fakulta dodala námět (zadání) díla a umělecky i technicky dílo vedla, fakulta dodala jen námět).

      Samotný námět, zadání a vedení školního díla či poskytnutí rady nebo dokumentačního materiálu nezakládá nárok na autorství. Školní dílo ke splnění studijních povinností by měl vypracovat student sám. Ten, kdo práci vede, by neměl zasahovat tak, aby mohl být pokládán za spoluautora.

    • Jak by měl vypadat souhlas studentů s tím, aby fakulta mohla dílo používat, popř. i prodat.

      Měla by být uzavřena licenční smlouva - viz Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - §§ 2358-2389.

    • Jaké podmínky musí studenti splnit, aby do svého díla mohli použít např. zvukový nebo obrazový podklad (hudbu, písničku, obrázek).

      Pokud jde o školní dílo, mohou užít zvukový nebo obrazový podklad volně (jde o ilustrační nebo vědecké účely), ale s podmínkou citování zdroje dle § 31 autorského zákona. Problém může být u citování v hudebním díle.

  12. Diplomant řeší diplomku z praxe, konkrétně píše nějaký program pro konkrétního zákazníka nebo vrámci svého zaměstnání. Na tom si udělá svoji diplomku a nebo bakalářku. Já zatím vycházím z toho, že samotná diplomová práce je její text, který obsahuje řešení a dokumentaci, a s tímto se zachází jako s diplomovou prací, včetně spoluautorství vedoucího práce a nutností jejího volného zveřejnění. Vlastní program, který student vytváří pro svého zákazníka nebo zaměstnavatele pak vlastní částí diplomové nebo bakalářské práce není, a proto je jeho vlastníkem (přesněji tím kdo nakládá s autorským právem) student a nebo firma pro kterou se vlastní program vytváří. Jednoduše řečeno, závěrečná práce je text o programu, a na ní se vztahuje ustanovení AZ ohledně závěrečných prací, a nikoliv vlastní program samotný, který vlastní závěrečnou prací tedy není. Zatím s tímto modelem žádné potíže nebyly, navíc je maximálně potřebný, protože jinak by se jako závěrečné práce mohly zadávat pouze práce jejíž výstup by byl upotřebitelný pouze vrámci školy a je otázka, kde najít takové množství užitečných témat. Nejsem si však jist, jestli je takový výklad zcela správný dle výkladu autorského zákona. Nebo o jaká ustanovení se při tomto výkladu opřít.

    Záleží na tom, jak je zadáno téma práce. Pokud je v zadání vytvoření software, pak jde o školní práci. Ke spoluautorství vedoucího práce by nemělo dojít, jinak by student nesplnil požadavek samostatného vypracování práce, což má stvrdit i svým prohlášením v práci. Pokud byl software vytvořen pro zákazníka nebo zaměstnavatele, pak jde o zaměstnanecké dílo (v případě práce na zakázku je vykonavatelem majetkových práv zadavatel). Jestliže je práce vypracována na zadání z firmy, pak je třeba mít uzavřenou smlouvu (zadavatel + škola + student), která zahrnuje i případné využití výsledků školního díla. Taková zadání je třeba promyslet a vyjasnit si právní náležitosti dříve, než student začne na zadání pracovat. Závěrečná vysokoškolská práce ale vždy podléhá povinnosti zveřejnění, jak stanoví vysokoškolský zákon.

  13. Komerční využití SW vyvinutého v rámci bakalářských/studentských prací. Jedná se konkrétně o aplikace pro chytré mobilní telefony, u kterých je potenciál uplatnění na trhu reálný i pro práce malého rozsahu a studenti mají zájem své vyvinuté aplikace šířit ať už bezplatně nebo za peníze.

    Jestliže byl software vyvinut v rámci studentské práce, jde o školní dílo a autor má nárok rozhodnout o jeho užití, pokud neposkytl licenci škole a nebo pokud to není v rozporu se zájmy školy. Škola se ale může domáhat uzavření licence i dodatečně, případně požadovat náhradu nákladů na vytvoření tohoto softwaru. Je účelné, aby se tedy student nejprve dohodnul se školou, případně se informoval, jestli škola licenci bude chtít a tím předejít budoucím konfliktům. Stejně tak by student měl informovat školu, že chce prodat licenci.

  14. Vedu diplomové práce studentů z MFF nebo ČVUT. Podle autorského zákona je DP vlastnictvím studenta a jeho školy, ne však pracoviště vedoucího DP. Mým cílem je dát studentům možnost pracovat na úlohách v praxi potřebných. To s sebou přináší problém vlastnických práv výsledku práce, pokud je jím např. software, který bych chtěl pro své pracoviště rozvíjet dál s možností budoucího komerčního využití. Byla by řešením smlouva o dílo? A nebyla by v rozporu s dobrými mravy, pokud by neobsahovala finanční odměnu?

    V tomto případě je možné uzavřít s autorem (studentem) licenční smlouvu (anebo licenční ujednání ve smlouvě o dílo) a určit podmínky užití díla, se kterými budou souhlasit obě strany.

  15. Jak je to s nahlížením/půjčováním VŠKP? Je to ve zvláštním režimu, v knihovnách omezeně dostupné, což myslím že je škoda (když srovnám např. s diametrálně jinou úrovní výzkumu např. ve Švédsku, odkud jsou VŠKP veřejně dostupné na webu). Tato nedostupnost vytváří neznalost, dělá se to, co se už dělalo atd.

    Způsob zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací stanoví vnitřní předpis školy. Mnohé vysoké školy zpřístupňují plné texty vysokoškolských závěrečných prací v elektronické formě ve svých digitálních repozitářích, ale často jen v Intranetu, tedy jen na uživatelské jméno a heslo. Jen některé školy  je vystavují veřejně na Internetu. Vysokoškolské závěrečné práce v tištěné formě zpřístupňují vysokoškolské knihovny ve svých studovnách, ale obvykle se nepůjčují absenčně, ale jen na „místě samém“ (podle stanoviska oddělení autorského práva Ministerstva kultury kaplikaci §47b zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb.).

  16. Má škola právo nepovolit kopírování diplomových prací, které jsou uloženy v knihovně?

    Podle autorského zákona je možné pořizovat kopie z autorských děl pro svou osobní potřebu a stejně tak i podle vysokoškolského zákona každý může ze zveřejněné vysokoškolské práce dělat výpisy, opisy a rozmnoženiny. Škola by měla kopírování diplomových prací povolit.

  17. Když je výsledkem školní práce například loutka, kdo má na ni autorská práva?

    Rozlišuje se nehmotná složka (to, jak loutka vypadá) a hmotný nosič (substrát). Autorská práva na nehmotnou složku má autor (student) a má i právo přístupu khmotnému substrátu, může tedy loutku užít. Majetková práva na hmotný substrát (nejde o autorské právo) loutky má škola jen vpřípadě, že poskytla materiál „ze svých zdrojů“ a ten převažuje nad vkladem studenta. Pak škola může loutku užít pro vlastní vnitřní potřeby, jenž ovšem nesmí představovat autorsko-právní užití (např. by loutku neměla rozmnožovat).